Minulost:

Narodil se jako výsledek taktické dohody bez lásky. Xadenova matka, Merille, byla králem zvolena na post hlavní ženy jen proto, aby mu porodila dědice. Podmínky byly jasné. Pokud chlapec přežije prvních pět let života, bude moct odejít. Vzít si s sebou zpátky svobodu, ale ne syna. A Merille po uplynutí lhůty opravdu odešla. V den synových pátých narozenin ho nakrmila čokoládovým dortem, uložila do postele a následně se po ní slehla zem. Proslýchá se, že založila jinou rodinu a o svého prvorozeného neprojevila po odchodu zájem. Proto Xaden od pěti let vyrůstal bez matky, pod plnou vahou otcovy vlády. Král Varyn neuměl být otcem v běžném slova smyslu. Byl stratégem, vládcem a generálem. Dával rozkazy, ne konejšivé rady. Vychovával syna jako následníka trůnu, jako dědice země, kde byla slabost trestána a city považovány za přítěž. Každý den pro Xadena představoval výcvik, psychický i fyzický. Býval testován a každá chyba byla důkazem, že ještě není připraven ujmout se vlády. Princ brzy pochopil, že pokud chce v takových podmínkách přežít, musí víc mlčet než mluvit, víc pozorovat než se ptát, naučit se číst v lidech dřív, než mu stihnou ublížit. A hlavně nikomu nedůvěřovat. Nikomu, kromě dvou lidí. Bratrance Bodhio, který Xadena skutečně znal. Byl synovec krále, dítětem jeho sestry, vychovávaný mimo hlavní mocenskou linii, ale přesto věrný Mongolii. Xaden si k němu vytvořil pouto, které se pro něj stalo kotvou v jinak nevlídném světě. Když nemohl před jinými důvěrně mluvit, svěřoval se právě jemu. Když nesměl zpochybnit otcova rozhodnutí, Bodhi věděl, co si myslí. A když odjížděl do Illéi, byl to právě bratranec, kdo s ním odcestoval, v podobě skutečného ochránce. Takového, kterého by král nikdy nevybral, protože netušil, že si jeho syn už dávno zvolil vlastního. Dále to byla jeho teta, kdo mu dal trochu něčeho, čemu se dalo říkat opravdové rodinné teplo. Možná právě díky ní se Xaden úplně neuzavřel a zůstalo v něm něco, co mu pomáhá nezapomenout, jaké to je cítit. Mladší sestra Nomin, jedna z nelegitimních dětí otce, mu zůstala vzdálená. Ačkoli měli částečně stejnou krev, vyrůstali odděleně. On se připravoval jednou převzít vládu, ona se učila, jak být dobrou ženou pro budoucího manžela. Nerozumí si, a přesto se právě Xaden sestře potají pokusil vyjednat imunitu, která by jí dávala svobodu slova v zemi, kde vládnou muži. K jedinému řešení, ke kterému nakonec dospěl, bylo vzít Nomin s sebou do cizí země a tak jí dopřát několik měsíců svobody. Ostatní plány neprošly. Sice se nemohou vystát a Xaden svou masku hraného nezájmu snad nosí i když spí, ale nikdy nebyl úplně lhostejný. Ani v případě, kdy jednou jako dar za své služby pro Mongolii dostal mladou ženu, Aliru Dhen, která byla předem naučená princi splnit jakékoliv přání, a postrádala vlastní rozum. Vzal si ji, protože dary se u nich neodmítají, a bez závazku z ní učinil svou vedlejší ženu. Ne kvůli její slepé podřízenosti nebo příjemnému pocitu, že v podstatě dostal osobního otroka, nýbrž kvůli ochraně. Pokud by si Aliru nevzal, potrestali by ji. Začal ji učit a svým vlastním způsobem jí i ukazovat, že může být sama sebou. Pod rukou Xadena byla chráněna před vlivem společnosti. Naštěstí se nestal tím, koho z něj chtěl mít jeho otec. Nepodlehl mu a nevěřil skrytě v korunu, jen v nutnost řádu, v potřebu chránit to, co je důležité, domněnku, že by vládnout šlo i jinak. Ne skrze strach a absolutní podřízenost, ale skrze důvěru, kterou si nejdříve musíš zasloužit. Své plány si princ držel pod pokličkou a sdílel je jen s důvěrnými osobami. Od dětství se učil, že je neutralita silou, že přátelství se zahraničím je nepatřičné a Mongolii by to mohlo rozklížit. Proto, když mu byla dána možnost vycestovat ze země a na vlastní oči se ve světě o přesvědčit, přijal ji. A s sebou si vzal Bodhio, Nomin a Aliru. Všechny, které odtáhl Varynovi ze spárů. Jedině svého koně, Sgaeyl, nechal doma. Dlouhá cesta by kobyle neprospěla. Navíc, tam, kde je, se má nejlépe.