Skylar se narodila během třetí světové války. V té době byly zdi jejich bytu popraskané stejně jako zásoby v obchodech. Malý byt byl plný smíchu, knih a dek, které máma rozhazovala na zem, aby z něj udělala pevnost pro svoje děti. Táta tehdy pracoval jako moderátor v rádiu, dnem i nocí, aby rodinu uživil, a domů přinášel víc únavy, ale tvořil jistotu. Kvůli svému zdravotnímu stavu nenarukoval. Na druhou stranu měla máma vždy hromadu příběhů, které svým třem dětem ráda vyprávěla. S bratrem Cyrusem a sestřičkou Novou vymýšleli v bytě hry, dělali si bunkry a z těch nejjednodušších věcí stavěli celé vesmíry. Už tehdy byla Skye veselá a společenská, chtěla, aby se lidé smáli. Smích byl totiž to jediné, čeho měli vždycky dost.
Jenže když jí bylo třináct, svět se jim znovu zatřásl. Čtvrtá světová válka zuřila, a i když se to nějakou dobu zdálo vzdálené, jejich město nakonec zasáhlo bombardování i chaos, který jednou směřoval do továrny na zbraně. Právě tam tenkrát byla máma. Táta se uzavřel do sebe, a přestože se zvládl starat o své děti, nikdy už nebyl tak šťastný jako dřív. Nova byla malá a schovávala se za Skye, která našla nový způsob, jak se nezhroutit. Humor se stal jejím brněním. Čím ostřejší vtip, tím menší rána na srdci.
Na střední byla královnou trapných historek a hromadného smíchu. Lidi ji měli rádi, protože u ní zapomněli na problémy. Sama o sobě říká, že nejradši si dělá srandu z vlastních průšvihů, protože když se smějete sami sobě, nikdo jiný to nemůže použít proti vám. Když přišla promoce, spolužáci hromadně mířili na vysoké školy, plánovali kariéry a rodiny, ale Skye místo toho začala obcházet malé kluby v Angeles a zkoušet štěstí na open mic večerech. Často pohořela. Její vtipy někdy lidi zaskočily, jindy se u nich svíjeli smíchy. Nevzdala to, protože věděla, že bez toho by to nebyla ona. Nakonec ale prorazila. Dělávala tour po zemi. Pak přišlo oznámení, které otřáslo celou Illéou. Král rozdělil obyvatelstvo mezi kasty a ona v ten moment byla šťastná za to, že prorazila ve správném oboru. Kasty neřešila, protože věděla, že se narodila člověku se správným povoláním. Netrvalo to dlouho a královská rodina vyhlásila první selekci. Město zaplavily plakáty s princem a každá holka široko daleko řešila, jaké by to asi bylo stát se princeznou. Skylar se tomu smála, seděla s kamarádkami nad dortíkem a napodobovala přehnané omdlévající dívky. Byla to pro ni naprostá absurdita. Jenže kamarádky ji začaly hecovat, ať se přihlásí. Stejně tě nevezmou, ale představ si ty historky. Skylar byla vždycky pro. Přihlášku vyplnila spíš jako vtip, protože to byl největší možný bizár, a už si v hlavě plánovala, jak to jednou celé popíše na pódiu a lidé se budou válet smíchy. Že ji opravdu vyberou, to ji ani ve snu nenapadlo. A že by se někdy musela postavit před prince a tančit na plese, to už byl humor, který by snad nevymyslela ani ona.