top of page
Shion.png
Vztah: Svobodný.
Black Eye'VERNON

Charakteristika:

Od chvíle, co byl Shion představen lidu, sklízí uznání. K nástupnictví byl veden od raného dětství a tradice mu byly vštěpovány do hlavy, takže v jeho chování lze vidět disciplínu a úctu. Na veřejnosti působí klidně a rozvážně, jeho úsměv se objevuje tam, kde je třeba a každý jeho pohyb je promyšlený. Jen málokdo ale ví, že vnitřně zcela spokojený není, že za maskou nástupce skrývá vnitřní zranění, které si drží jen pro sebe. Od chvíle, co jeho matka skončila v péči pečovatelů, se uzavřel víc do sebe, a i po téměř deseti letech ztrátu stále zcela nepřekonal. Matka pro něj znamenala hodně a když na něj všechno doléhá, své pocity uvolňuje psaním dopisů pro ni, které si všechny pečlivě uchovává. Někdy je jí i čte, i když tuší, že ho už nevnímá tak, jak by si přál. V jádru je Shion vřelý, pevný a sebeovládající, svou zemi i tradice přijímá a respektuje je. A dobře ví, že ho tlačí čas, že by si měl z lidu vybrat manželku, ale nechce jednat unáhleně. V soukromí je uvolněný, klidný a dokáže být hravý a spontánní, i když jen s těmi, kterým důvěřuje. Rád má ticho a klid a někdy si užívá chvíle, kdy může být jen sám se svými myšlenkami. S blízkými si povídá bez přetvářky, ukazuje jemný smysl pro humor a dokáže být trpělivý. Mimo povinnosti tráví čas se sourozenci, se sestrou si často zahraje videohry a občas se u toho přirozeně směje, bez masky korunního prince. I když je jeho vnitřní svět plný disciplíny a zodpovědnosti, dovede být laskavý, citlivý a projevovat něhu, pokud ví, že je to bezpečné. Kulturu země má hluboko v sobě a proto se snaží předcházet konfliktům, řešit je s rozvahou a taktem, přesto zůstává pevně ukotven v pravidlech a nikdy by si nedovolil jen tak zmizet z paláce, jak to dělají jeho sourozenci. Je hodný, ale ne důvěřivý. Když se mu něco nelíbí, dokáže to dát jasně najevo. Často mu dochází trpělivost, když se věci nevyvíjejí podle plánu nebo něco nejde, jak má. Uvědomuje si, že nemůže být dokonalý, přesto touží, aby v očích otce působil co nejlépe, ne kvůli lichocení, ale protože chce dokázat, že se z něj stane schopný panovník. Jeho soukromé já je jemnější než veřejná tvář, citlivé, přemýšlivé, často pozoruje svět kolem sebe a analyzuje situace, aniž by se okamžitě zapojil. Je vnímavý k emocím druhých a dokáže být oporou těm, kdo mu důvěřují. Sílu udržuje nejen disciplínou a znalostí tradic, ale i schopností být trpělivý, vstřícný a laskavý. Přes tíhu zodpovědnosti dokáže milovat malé radosti, hry se sourozenci, tiché večery strávené psaním nebo sdílení okamžiků bez potřeby dokazovat svou roli. V těchto chvílích je Shion opravdový, svobodný a ukazuje, že jeho síla nespočívá jen ve veřejné tváři, ale v jemnosti a lidskosti.

Minulost:

Shion se narodil jako prvorozený syn do japonské císařské rodiny a už od prvních let věděl, že jeho život nebude patřit jen jemu. Byl dědicem, který zajistí, že rod Minamoto přečká další generaci. Otec v něm viděl svého dědice, takže mu od dětství vštěpoval význam tradic, protokolu a povinností, které na prince jednoho dne dopadnou plnou vahou. Shion byl sledován, slovně posuzován a jeho dětství se prolínalo s lekcemi etikety, historie a politiky. Přesto měl poblíž matku, své útočiště, tu, která mu ukazovala něhu a dovolovala synovi pokaždé na chvíli zapomenout na nároky, než na něj byly kladeny. Byla pro Shiona světlem, poskytovala pocit jistoty a lásky, který vyvažoval přísnost otce. Princ rovněž vyrůstal obklopen sourozenci, které měl rád a nad nimiž cítil přirozenou zodpovědnost. Už tehdy se v něm probouzela role ochránce. Jenže spokojené roky zastínilo postupné zhoršování matčina zdraví. Kvůli schizofrenii nejprve vnímala jen krátké okamžiky, kdy působila unaveně nebo se ztrácela v myšlenkách. Ale časem příznaky nemoci dál nešlo přehlédnout. Shion v tu dobu byl dost starý na to, aby pochopil, že se s ní děje něco vážného. Císařovna vystřídala řadu medikací, ale žádná pořádně nepomohla. Onemocnění přerostlo v úplné odloučení od reality a prince situace zasáhla víc, než dokázal dát najevo. Den, kdy jejich matka upadlo do katatonie, byl pro Shiona zlomovým. Veřejně musel dál plnit roli korunního prince, být klidný a důstojný, ale uvnitř se cítil ztracený. Trávil volný čas u matčina lůžka, držel ji za ruku, četl ji, psal dopisy, které císařovně čítal. Jako kdyby se tak mohla uchovat část sdíleného pouta, které už nešlo obnovit. Od té doby se jeho povaha proměnila. Uzavřel se do sebe, emoce skrýval a učil se ovládat každý projev, aby nikdo neviděl, že se trápí. Otec na něj dál kladl vysoké nároky a Shion se nebránil, naopak v sobě objevil pevnou vůli a disciplínu. Přijal roli dědice jako samozřejmost, přestože někde v hloubi jeho duše zůstala část, která toužila po obyčejném životě bez nekonečné zodpovědnosti. Na rozdíl od sourozenců se více držel pravidel, ale čas od času si ale dovolil malý únik v podobě psaní, četby či her s bratrem a sestrou, kteří Shionovi připomínali, že je uvnitř stále člověk a ne jen obraz budoucího panovníka. Když přišla zpráva, že jejich otec využil diplomatické nabídky, aby se on a sourozenci  zúčastnili vůbec první Selekce Illei, přijal to. Šlo o povinnost a možnost zavedení nových spojenectví nebo obchodů, které by ještě víc podpořili rozvoj Japonska. Jedině v čem Shion cítil tíhu, bylo odloučení od matky, která, i když nedokázala reagovat, zůstavala jeho největší slabostí a nejdůležitější součástí. S nástupem cesty do cizí země v princi znovu vyvstala otázka, jestli dokáže splnit všechna očekávání. No, to se brzy sám dozví.

© 2025 by the Legacy of Selection rpg. Powered and secured by Wix

bottom of page