Minulost:

Ophelia se narodila čtyři roky po jejím starším bráškovi Jakeovi. Už od narození její život nebyl zalitý sluncem a zlatem, jak by se dalo možná soudit podle jejího příjmení, které nesl ve fiktivním světě ten z nejbohatších rodů, jaké mohli být. Bohužel, Ophelii je toto skryté, jelikož jí to její kasta nedovoluje, ale k tomu se ještě dostaneme. Její rodiče byli dá se říct dost flákači a alkoholici a své děti zanedbávali. Stejně tak i svou práci, do které spíše chodili jen když dostali upozornění. Díky tomu si vydělali aspoň na chlast a něco málo co neutratili za alkohol si mohli potají půjčit Ophelia s Jakem, aby vůbec měli na jídlo nebo věci do školy. 
Škola byla věc, do které se Ophelia nejdříve bála chodit, jelikož nevěděla jak budou ostatní děti reagovat na to, že její rodiče jsou alkoholici a flákači, kteří si stěží udrží práci... Nezbývalo jí nic jiného než říkat, že její rodiče mají dobrou práci a jsou to slušní lidé, kteří jim koupí co ona s Jakem chce. Naštěstí to ostatní děti ze třídy nechávali být a bylo jim to tak nějak jedno. V den, kdy zemřeli jejich rodiče se Ophelii zvláštně ulevilo, protože věděla, že už o nich nemusela dál lhát, pravda zemřela totiž s nimi a s tím i to, co jí tížilo. Stud za vlastní rodiče. 
V den, kdy její bratr odešel na výcvik do Hudsonu s ním odešel i kousek Ophelie, která tak zůstala v Belcourtu sama a bez rodiny. Nevěděla co má dělat, ale věděla že se musí nějak uživit. Proto si našla práci ve fabrice na textilie, kde jí to překvapivě začalo bavit. Byla ráda, když mohla barvit látky a malovat na ně dané vzory. Kdykoliv měla volný čas a zbyly jí z práce čisté látky, zkoušela z nich doma dělat oblečení, aby za něj nemusela tolik utrácet, což se jí nakonec povedlo - to čeho udělala hodně potom prodala nebo vyměnila za to co potřebovala. Práce jí hodně bavila, ale cítila, že to nebylo pořád ono. Chtěla žít jinde, než tam, kde mohla skončit jako její rodiče. Proto se rozhodla podat přihlášku na pozici komorné v paláci. Ale to ještě nevěděla, že skončí jako komorná princezny Kat. Kupodivu jí vybral a ona jásala a jásala. Dokonce svému bratrovi napsala i dopis, že jí přijali do paláce. Nikdy by to neřekla, ale s princeznou se svým způsobem i spřátelila, i když byla o dost níže postavená než ona.
Jednou, když se v práci zranila, trochu se řízla, když se snažila udělat si jídlo, byla odvezená svou starší kolegyní do nemocnice, kde poprvé poznala co je to zamilovanost. Zamilovala se do budoucího doktora Sawyera, který jí v ten den ošetřoval. A netrvalo to moc dlouho a kdo by to čekal, že se zrovna tyhle dva dali dohromady. Jejich vztah byl růžový a plný srdíček do okamžiku, než král zavedl kastovní systém, to se vše rychle změnilo. Mezi Ophelii a Sawyerem to začalo skřípat a nakonec to skončilo tak, že se rozešli. Teď je to už rok, co jsou od sebe a Ophelii stále chybí teplo jeho těla i to, jak se na ni kdysi díval. Možná  to byla ironie osudu, že ze své rodiny skončila v šesté kastě a její bratr v druhé, ale přitom jejich lásky skončili podobným způsobem. I když její bratr společně s ní pracuje v paláci, neví jak mu to má vlastně říct, že se s ní její přítel rozešel, protože mu ani neřekla, že nějakého přítele měla. Snad jí začátek Selekce přinese lepší začátek života.