Asi by nikdo nečekal, že se Nomin bude podobat svému otci. Jenže výchova dokáže udělat hodně. Její matka v době jejího narození nezaujímala nijak významné postavení na královském dvoře. Byla jen jednou z mnoha vedlejších manželek jejího otce, což samo o sobě leccos vypovídá o postavení žen v této zemi.
Otec byl ztělesněná samotná Mongolia. Autoritářský, uzavřený a bezcitný muž, který vzbuzoval strach i respekt. Není jisté, jestli vůbec někdy navazoval opravdová přátelství nebo hlubší vztahy – dokonce ani mezi svými manželkami. Ani jeho dcera od něj nikdy neslyšela slova náklonnosti. Nomin si je jistá, že ji nikdy neměl rád. Vlastně se o ni vůbec nezajímal. Byla pro něj jen dívka, která s nimi sdílela domácnost.
Jeho výchova byla tvrdá a zaměřená na řád a disciplínu. Ke všemu navíc neměla nejlepší vztah ani se svým bratrem, který byl jeho věrnou kopií. V něčem se samozřejmě lišil, ale Nomin v něm až příliš často viděla otce a zároveň cítila soupeření. Byl to přece dědic koruny, prvorozený syn.
Aby toho nebylo málo, ani s matkou nikdy nevytvořila hlubší pouto. Její matka zasvětila celý život službě králi a snažila se posunout výš v hierarchii jeho manželek. Na první pohled to možná nebylo patrné, ale i ona byla velmi ambiciózní. Právě to Nomin po ní zdědila, jen s tím rozdílem, že si přísahala, že nikdy nebude sloužit žádnému muži.
Její dětství bylo velmi osamělé. Trávila ho hlavně ve společnosti komorných, chův a dalších lidí z paláce. Neměla žádné vrstevníky, se kterými by si vytvořila přátelské vztahy. Už od malička měla pocit, že si své místo ve světě musí vybojovat. Naučila se proto zacházet se slovy jako se zbraní. Ostrý jazyk se stal její jedinou obranou ve společnosti, kde vládli muži.
Jedinou blízkou osobou jí byla teta, která ji dokázala vyslechnout a pochopit. Jen jí dovolila nahlédnout za hradbu, kterou si kolem sebe vybudovala. Otcova výchova v ní vypěstovala přesvědčení, že emoce jsou projevem slabosti. Ukazovat je bylo nepřijatelné, a tak skoro nikdy neplakala.
Vzpomínáte si na její přísahu? Nikdy nebude sloužit žádnému muži. Nakonec to ale dopadlo jinak. Navzdory všemu – a hlavně kvůli nátlaku její matky – byl dohodnut její sňatek s princem z Nigérie. Byl to jeden z mála okamžiků, kdy její otec projevil slabost. Sám tomu nedával moc energie, ale pokud by bylo potřeba, neváhal by hrát roli starostlivého otce. Nomin je rozhodně proti. Má v plánu se tomu manželství vyhnout, i kdyby ji to mělo něco stát.
Do Illey odjíždí v doprovodu staršího bratra a bratrance. Na první pohled to působí jako obyčejná cesta do cizí země, ale její skutečný úkol je jiný. Má na bratra dohlédnout a podávat zprávy otci. Vidí v tom šanci, jak se mu zavděčit a získat si jeho uznání. Možná je to jen naivní představa. Ale zároveň má svůj vlastní plán. Zbavit se snoubence.