Princezna Nicolette byla od malička dítětem, které přitahovalo pozornost jako magnet. Energická, hlasitá a neustále v pohybu. Nikdy nevydržela na jednom místě. Byla to ta, o které se říkalo, že jí je všude dost. Smíchem dokázala naplnit celý sál, svými rozmary vyčerpávala chůvy a svou nevyčerpatelnou zvědavostí si vysloužila nekonečné množství příběhů i napomenutí. Toužila po tom, aby si jí lidé všímali, aby byla slyšet a aby se s ní svět točil. Stejně jako její sestry absolvovala domácí výuku. Učitelé to s ní neměli jednoduché, byla bystrá, ale málokdy vydržela soustředěná na jedno téma. Neustále kladla otázky, přeskakovala od jedné myšlenky ke druhé a často vedla spory jen proto, aby prosadila svou pravdu. Přesto se ukázalo, že má přirozený talent, zejména tam, kde mohla projevit svou energii a představivost. Do jejího života však zasáhla tragédie, která navždy změnila celou rodinu. Její matka, milovaná královna, tragicky zahynula za nejasných okolností. Brzy se začalo šeptat, že za tím stála žárlivost ženy, která byla tehdy pouze milenkou jejich otce. Aby jí nikdo nestál v cestě, zbavila se královny a o pár měsíců později usedla na její místo. Nová královna se stala nevlastní matkou, ale Nicolette ji nikdy nepřijala. Jejich vztah byl od samého počátku chladný a napjatý. Nica dávala svou nechuť otevřeně najevo u společných večeří, kde ji ignorovala, i mimo ně, kdy jí nikdy neprojevila respekt. Když nevlastní matka oznámila, že čeká dítě s králem, propast mezi nimi se ještě více prohloubila. Po narození malého Huga se největší ohrožení týkalo její starší sestry Coraline, protože nevlastní matka toužila, aby trůn jednou připadl jejímu synovi. Právě v té době se v Nicolette naplno probudila její rebelská povaha. Přestala uznávat autority a začala si dělat věci po svém. Často mizela z paláce, bavila se na večírcích a v klubech, a hledala únik v kouření marihuany, aby se uklidnila a uvolnila. Flirtovala s cizími muži a užívala si pozornost, která se jí dostávala ze všech stran. Několik let byla prakticky nezastavitelná a jejímu otci pomalu docházela trpělivost. Nicolette to však bylo jedno. Nehodlala mu nic usnadnit a nikdy se nechtěla vzdát svobody, kterou si vybojovala. Možná právě proto se král nakonec rozhodl, že ji spolu s Coraline a Alcirou pošle na několik měsíců do Illeyi. Doufal, že tím získá klid a že problémy, které jeho nejmladší dcera neustále přitahovala, zůstanou tentokrát na bedrech někoho jiného.