Margot se narodila do zvláštního propojení dvou světů. Její matka byla původem ze Španělska – žena hrdá, krásná, plná kultury a noblesy. Její otec pocházel z Papalau, a právě tam Margot vyrůstala. Od dětství se pohybovala na půdě, kde se tradice mísily s dvorskou etikou. Matka byla dvorní dámou a zároveň nejlepší kamarádkou samotné královny Papalau, se kterou ji pojilo pouto od dětství – obě totiž měly kořeny ve Španělsku. Proto byla Margot odjakživa součástí palácového prostředí, i když nepatřila přímo do královské rodiny. Od malička uměla plynně španělsky – matka na tom trvala. Každé prázdniny trávila ve Španělsku a mezi dvěma jazyky i dvěma kulturami se naučila pohybovat s lehkostí, jako by to bylo její přirozené prostředí. Byla tak trochu dítě dvou domovů. A právě v Papalau začalo i její celoživotní soupeření s princem Cameronem, synem královny. Byli si neustále v patách – doslova. Dělali si naschvály, provokovali se a pošťuchovali tak, že se dospělí často chytali za hlavu. Ona mu podstrčila sůl místo cukru do čaje, on jí schoval střevíce těsně před plesem. Hravé bitvy, které někdy vypadaly spíš jako válka na život a na smrt. Nebyli schopní spolu vydržet deset minut v klidu, a přesto – nebo možná právě proto – mezi nimi vzniklo pouto, které ani roky odloučení nedokázaly úplně přetnout. Jenže Margot tehdy nebyla dívka, která by přitahovala pohledy. V dětství byla spíš nenápadná a podprůměrná. Rovnátka, kulatější tváře, lehká obezita. Nic z toho ji neřadilo mezi dvorské krasavice, které se už tehdy učily ladně kráčet po sále. O to víc ji to nutilo spoléhat na ostrovtip a drzost, aby v souboji s Cameronem neprohrávala. Zlom přišel ve třinácti, kdy odletěla do Španělska studovat. Tam začala růst nejen do krásy, ale i do sebe sama. Naučila se, co jí sluší, objevila vlastní kouzlo, které nebylo jen v její povaze, ale i v držení těla, v pohledu, v sebevědomí. Z nevýrazné dívky se postupně stala žena, jejíž přítomnost nelze přehlédnout. Ve Španělsku také poprvé poznala lásku. Tobias – muž, který byl jejím prvním skutečně vážným vztahem. Byla to láska hluboká, intenzivní, taková, která formuje a učí. Ale život je někdy krutý: Tobias musel odletět zpět do své rodné země, protože ho čekaly povinnosti, které byly silnější než touha zůstat. Rozešli se, a i když to bolelo, Margot díky tomu pochopila, že někdy ani nejhlubší city nestačí. Po letech studia na vysoké škole mezinárodních vztahů přišel okamžik návratu do Papalau. Vrátila se jako jiná žena – sebevědomá, okouzlující, s noblesou, která byla vidět v každém jejím pohybu. A právě ten večer, kdy se vrátila, se rozhodla oslavit svůj návrat. Klub, hudba, světla, alkohol, a muž, kterého si vybrala jen pro tu noc. Sexy, přitažlivý, přesně ten typ, u kterého doufala, že už ho nikdy neuvidí. Alespoň tak si to plánovala. Osud si ale řekl o své. Krátce po návratu jí bylo nabídnuto místo asistentky prince Camerona, který byl právě vyslán do Illey. Pro ni to byla příležitost – a trochu i návrat do dětství, kde jejich rivalita psala vlastní příběhy. Když se s ním po letech znovu potkala, chtěla se mu představit s lehkým úsměvem a hravým „pamatuješ?“ – jenže v tu chvíli oběma ztuhla krev v žilách. On, starý známý rival. Ona, nová asistentka. A oba zároveň ten, s kým se jen pár nocí předtím opile vyspali v klubu.