Charakteristika:

Luca je korunní princ Rumunska působí na první pohled jako osobnost, která v sobě spojuje noblesu a přirozený šarm. Jeho výrazné rysy, pevný pohled a klidná tvář naznačují vyrovnanost a sebejistotu, která nepůsobí povýšeně, ale spíše přitahuje respekt a pozornost okolí. Jeho chování a vystupování napovídají, že si je vědom své role i odpovědnosti, kterou nese. Má působivý intelekt, který se odráží v jeho způsobu komunikace, vyjadřuje se jasně, přesně a srozumitelně. Často působí, jako by pečlivě zvažoval každé slovo, což dodává jeho projevům váhu. Kromě inteligence však nezapře ani empatii, dokáže pozorně naslouchat a vnímat potřeby druhých, čímž si přirozeně získává jejich důvěru. Jeho osobnost je vyvážená mezi klidnou rozhodností a jemnou citlivostí. Umí ukázat pevnost v situacích, které vyžadují rychlé rozhodnutí, zároveň se ale nenechá unést impulzivními emocemi. Je zřejmé, že v sobě nese smysl pro spravedlnost a čest, a že mu záleží na harmonii a důstojnosti ve vztazích s ostatními. Jeho mladistvá energie se projevuje v odhodlání, zvídavosti a chuti poznávat nové věci. Přesto v něm lze cítit jistou vyzrálost, která z něj činí postavu důvěryhodnou a inspirující. Tento princ je symbolem spojení elegance, síly a lidskosti, kvalit, které jej činí výjimečným nejen jako následníka trůnu, ale především jako člověka. Luca je černovlasý muž s jasně modrými oči ve kterých je otisknutá jeho síla a vůle, je velmi svalnatý a pohledný muž. Váží si všech přátel, rád se seznamuje s novými lidmi. Luca je empatický, laskavý milí člověk. Luca se snaží být v míru spoddanými a se všemi kastami v království. Jeho povaha je velmi silná.

Minulost:

Luca se narodil do prostředí, kde se tradice a povinnosti prolínají s běžným rodinným životem. Od útlého věku byl obklopen atmosférou dvora, ceremonií a protokolů, které ho nenásilně učily chápat význam své role. Jeho dětství se neslo v duchu výchovy, jež však nebyla ochuzena o lásku a podporu nejbližších. Rodiče mu od malička vštěpovali zásady cti, odpovědnosti a úcty k lidem, bez ohledu na jejich postavení. Od 7 let se začal učit u učitelů jak mít gentlemanské vychování, jak umět tančit. Jako 16 letý chlapec byl zvídavý a neposedný, často se zajímal o poddanné a o království. Lákaly ho jízdy na koních. Zvláštní oblibu měl v dobrodružných vyprávěních, která podněcovala jeho představivost a touhu poznávat svět. Vedle klasického vzdělání, které zahrnovalo jazyky, dějepis či literaturu, byl veden i ke studiu hudby. Naučil se hrát na klavír a věnoval se jezdectví, což se stalo jeho velkou vášní. Hodiny v přírodě, strávené v sedle koně, mu poskytovaly prostor k zamyšlení a zároveň posilovaly jeho vytrvalost i disciplínu. Princova výchova však nebyla pouze o privilegích. Již v dětství měl možnost poznat, jaký vliv má postavení jeho rodiny na běžné lidi. Často doprovázel rodiče při charitativních akcích, kde se setkával s lidmi v různých životních situacích. Tyto zkušenosti ho naučily pokoře a hlubokému porozumění lidským potřebám. Vyrůstal tedy mezi tradicí a moderním světem, což mu umožnilo nalézt rovnováhu mezi minulostí a budoucností. Tato zkušenost z něj vychovala osobnost, která chápe svou roli nejen jako čest, ale i jako službu svému národu a svému království.
​Od svých 19 let se pod vedením otce učil, jak správně vládnout království, aby byl připraven jednou převzít korunu. V následujících letech se kromě správy menších částí říše věnoval také diplomacii doprovázel otce na jednáních s okolními panovníky, učil se umění vyjednávání a řešení sporů bez prolévání krve. Tyto zkušenosti mu přinesly nejen respekt dvora, ale i důvěru zahraničních spojenců. Vše, co se za šest let naučil, využil ve svých 24 letech, kdy po otcově smrti převzal vládu nad celým královstvím.