Charakteristika:

Lexi Ashbourne je baletka, ale ne ta, kterou si představíte na ozdobném plakátu tu která má úsměv a tančí protože musí. Má upřímný pohled a pohyby přesné, až zneklidňují, ale ona tančí protože jí to baví. Lexi se spoléhá na vlastní kontrolu a na vlastní názor ale i okolního světa. Každý její krok je promyšlený, každé gesto účelné a někdy umí vyvolat i stach u ostatních lidí. Umí okouzlit, zmást i udeřit dřív, než si někdo uvědomí, že je v nebezpečí. Přesto není neporazitelná. Jejím nejhorším kamarádem je strach ze selhaní v tanci či v životě, ale nedává to na sobě znát. Vztahy buduje pomalu, a poté je snaží udržovat. Není zvyklá se svěřovat, slabost považuje za hrozbu, i když touží po lidskosti víc, než si přiznává. V životě ji může ovládnout záchvat přetížení, pokud ztratí rytmus nebo se situace vymkne kontrole. Ač působí klidně, nese v sobě trauma, které jí stále diktuje pravidla,
Lexi není hrdinka. Je to přeživší, která si vybrala eleganci místo zdi a zdvořilost. Lexi má bouřkově modré oči ve kterých se můžete ztratit, studeně blonďaté vlasy které jí sahají po pas, nosí svázané jen na plesy nebo když ona sama chce. Často nosí šaty většinou jednobarevné a elegantní šaty, nebo elegantní sukni s trickem, na nohách se jí velmi často oběvují podpadky. Někteří kdo nevědí co je zač by si ji mohli splést  s princeznou, nebo by jí typly větší kastu než ona sama je. Na uších se jí vyjímají stříbrné náušnice a na krku má stříbrný náhrdelník.

Minulost:

Lexi Ashbourne se narodila v Ottaru, více na okraji města. Její rodiče jí vychovali v úctě a laskavosti, snažili se jí vychovat správným směrem. Otec vyráběl nějaké šperky a ozdoby do vlasů, matka byla baletka, později pomáhala v baletní akademii uklízet a šít šaty a baletní střevíčky. Nikdy neměli dost, ale vždy měli sny. A Lexi byla jejich největší štěstí které měli. Od malička byla jiná než ostatní děti. Matka jí učila tančit, ona si to užívala, tančila v dešti, v prachu, mezi stíny uliček. Viděla hudbu tam, kde ostatní jí neviděli. Děti se jí smály. Byla pro ostatní "divná, zvlástní, jiná". Uvnitř to bolelo, ale nikdy jim to neukázala, nechávala ostatní v jejich myšlenkách. Tanec si i nadále užívala byl součástí jejího já. Když Lexi bylo osm let, pomáhala matce uklízet v akademii na jevišti, tam si začala po chvíli tančit. Náhodou  si jejich pohybů si všiml Baletní mist z akademie který šel trénovat na pódium, v Lexi viděl dar, který nelze popsat slovy. Byla přijata na baletní akademii. Pro rodinu to byl zázrak, pro Lexi začátek něčeho nového, byla ráda za to že bude moci tančit ne jen pro sebe ale i pro lidi. Akademie byla jiný svět, krása, tanec, disciplína, hudba. Mezi ostatními baletkami působila jako vetřelec. Ale každým krokem, každým pohybem dokazovala, že její místo není otázkou síly, ale vůle a tance, který dělali Lexi vyjímečnou. Lexi nezapomněla na posměšky. Jen je proměnila v rytmus a tanec. Ticho mezi tóny s hubou a tancem se stalo jejím domovem.