Slunečné dny na Islandu bývají velmi nepředvídatelné a za jednoho z nich se narodila Laufey. Na malé děvčátko se těšil její otec, král Islandu, statný muž s plnovousem, ale srdcem ze zlata. Teď zřejmě čekáte popis matky, no, její matka nikdy v jejím životě nehrála zásadní roli než to, že ji pomohla odnosit jejímu otci a jeho partnerovi. Druhý tatínek nebyl druhý král, ale manžel jejího otce. Stejná matka pomohla odnosit i jejího mladšího bratra. 
Navzdory tomu, že Island se pevně drží svých tradic a čas tam plyne pomaleji, tak v sociálních otázkách je o krok napřed, takže to, že jejich král má manžela a děti jim odnosila náhradní matka, nikoho moc nepřekvapilo. 
Dětství Laufey bylo naprosto pohádkové. Navzdory tomu, že odmalička nosila na hlavě pomyslnou korunu jako budoucí princezna, tak otcové ji vychovávali jako obyčejné děvče. To symbolizovalo to, i jak v Islandu přistupuje král ke svým lidem. Žádné velkolepé projevy a honosná prezentace, krále často obyčejný lidé mohli potkat při rybolovu a podobných aktivitách. Takže se přáli, aby budoucí královna byla především lidská. 
Když trochu povyrostla, tak ji pomalu začali zasvěcovat do tajů kralování a vedení malé země. Jak dospívala, tak toho zjišťovala více a více. Přistupovali k tomu popořadě, aby ji tím nezahltili, věděli, že přece jenom mladá princezna potřebuje nějaké ty zkušenosti před usednutím na trůn a že nějaká teorie, bichlování a základy etiky ti nic moc nedají. 
Král ji začal brát s sebou v rámci královských aktivit, aby si to všechno mohla obhlédnout a ohmatat. Stejně tak do svých činností zapojoval i jejího bratra, protože člověk nikdy neví a může se stát cokoliv, tak chtěl na to být připraven, ale bylo to o něco v menší míře než v případě Laufey. 
Laufey si zamilovala islandskou přírodu, i když počasí bylo velmi proměnlivé jako její nálady, tak v ní byla schopná trávit hodiny a hodiny. Když začalo pršet, tak si na sebe prostě navlékla pláštěnku a nadále se procházela se svými milovaným psíkem. Kromě přírody se zamilovala do krás poezie a umění. Celkově svojí vzdělání zaměřila humanitním směrem, že se ve volném čase zabývala historií, filozofií a společenskými vědami. Její otec trochu hudroval, že místo toho by mohla jít radši lovit ryby, než řešit otázky o smyslu života a duše. 
Ale i to rybaření má docela ráda, ale o samotě, kdy si sedne a hodiny v tichosti čeká, než se nějaká ta rybka chytne, když takový okamžik nastane, tak ji pak zase propustí na svobodu. 
V rámci nabývání zkušenosti pro budoucí panování uznal její otec za vhodné, aby se vydala na cestu do zahraničí. Naskytla se skvělá příležitost, když se doslechli o probíhající Selekci. Viděl v tom obrovskou šanci toho, že by budoucí princezna mohla okoukat způsoby na jiných panovnických dvorech a zároveň by mohla nasbírat kontakty, které budou velmi cenné pro její budoucí panování.