Elegantní, klidný, jistý. I takto by někdo mohl popsat tohoto mladého, lehce scalnatého a poměrně vysokého muže, jež se jal role ochránce maďarské korunní princezny, pokud by jej viděl poprvé. Nedává na sobě nic znát, jeho výraz se nemění za žádné situace a jen zřídka dává průchod jakýmkoliv emocím. Jeho klid je až nepříjemný, skrývá mnoho tajemna, které se do vás zařezává jako zimní vítr, a postupně ukrajuje z vaší jistoty. Pohyby má vždy jisté a tiché, elegantní, a to za každé situace. Jeho postoj je pak vždy jistý a je z něj znát, že je připraven chránit princeznu kdykoliv je u ní. Jeho hnědé oči, když se na vás zaměří, vás dokážou rychle analyzovat, vyhodnotit jak nebezpeční jste a podle toho pak Farkas dokáže podniknout patřičné kroky. To, co ale vidíte vy, je pouze chladný a nepříjemný pronikavý pohled dvou hnědých očí, pohled, který se neodvrátí, dokud nedokončí svou práci a který vzbuzuje dojem, že ví víc, než co na sobě dává znát. Je až znepokojivé, jak elegantní dokáže tento muž být i v situacích, kdy jde elegance stranou. Jeho tmavě hnědé, téměř černé, vlasy zůstávají ve stále stejném účesu, tvář perfektně oholená, pokožka hladká bez nedostatků, a oblečení je perfektně upravené. Když jsme již u toho oblečení, preferuje funkční, nevýrazné a elegantní kousky. Pro formální příležitosti tak preferuje černé obleky (včetně vesty a košile), upravené tak, aby tolik neomezovaly jeho pohyb, a aby skryly případné vybavení, které s sebou jako ochranka nosí a přesto zachovaly jeho eleganci. V zimě se k jeho obleku přidává vlněný kabát. Pro méně formální příležitosti pak volí minimalismus, tmavé barvy (obvykle černou), a volí takové oblečení, aby mu nepatřilo více pozornosti než jeho svěřenkyni. Pokud by jste se s ním ráčili pustit do konverzace, a nedocházeli jste z maďarské královské rodiny, budu vás muset zklamat, s ním totiž víc než pár slov neprohodíte, a místo toho vás vždy velmi rychle odbyde, aby se mohl věnovat svým povinnostem, tedy ochraně své svěřenkyně, za kterou by neváhal položit vlastní život, a to i když umí velmi dobře vyhodnocovat situace a předcházet rizikům. Ačkoliv není nedůvěřivý, nerad se spoléhá na ostatní lidi a raději vše dělá sám, nebo na to alespoň osobně dohlíží, pokud to jde. Při jednání s lidmi je pak přímý a rázný, snaží se vyjádřit co nejstručněji a nejjasněji, ale to se zase mění, pokud jedná s maďarskou královskou rodinou, se kterou se snaží vždy mluvit uctivě.
Mezi některé dovednosti, které jsou už spíše jeho koníčky, se řadí: bojová umění (box, wrestling, muay thai, brazilské jiu-jitsu, judo, kali/escrima a boj s noži, obušky a improvizovanými zbraněmi), zdravotnictví (základní výcvik a další kurzy jako TCCC, TECC, PHTLS, ALS a další), parkour, střelba z velkého množství různých zbraní, plánování a rozpoznávání nebezpečí, rozpoznávání sledování, pozorování detailů, umí řídit většinu pozemních dopravních prostředků a další.
To celé je ale jen persona, kterou si Farakas udržuje ve chvíli, kdy má ve společnosti chránit princeznu, nebo kdy si potřebuje mezi lidmi tuto svou personu udržet. Mimo zraky lidí, nebo když uzná za vhodné, se pak jeho chování promění z nepříjemně chladného v téměř příjemně vřelé. První ze změn, které si lze všimnout, je jeho výmluvnost. Když shodí svou masku, je možné se s Farakasem dát i do poměrně hlubokých konverzací, které určitě neskončí pouze po pár slovech, jako dříve. Jeho způsob mluvy se pak stane vřelejším, člověk by řekl i lidštějším, a je velmi upřímný, pokud si o vás něco myslí, nemá důvod to skrývat. Jeho postoj se pak rozvolní, a i když klid přetrvává, už z něj není cítit ten nepříjemný chlad, ale jakási prijemná vřelost. Je znát, že je celkově uvolněný, nemusí si dávat pozor na každého jednoho člověka kolem něj a může si tak dovolit chvíli vydechnout. V těchto situacích se od něj také můžete dočkat alespoň nějakého projevu emocí. I přes tuto změnu v chování mu ale zůstávají některé jeho vlastnosti. V prvé řadě, jak již bylo zmíněno, dokáže být klidný a trpělivý, na nic nechvátá. Stále je detailsta, všímá si i těch nejmenších detailů a nedostatků. Také si vše musí udělat sám, nebo na to alespoň dohlédnout. Stále si zachovává něco ze své elegance, a jeho oblečení musí stále být funkční a nevýrazné. Také se projevují jeho koníčky. Miluje klasickou hudbu a sám hraje na housle. Když má čas, není nezvyklé jej spatřit na některém z koncertů, a má předplatné debrecínské filharmonie. U umění ještě zůstaneme, jelikož Farkas našel zálibu i ve fotografování. Nejraději fotí na analogový fotoaparát, protože to podle jeho slov "má své kouzlo", a jeho oblíbené motivy jsou ty z běžného života. Mezi jeho další koníčky patří i pohyb a pobyt venku, a to v různých formách. Miluje jízdu na koni, dodává mu to pocit volnosti, a umožňuje mu to strávit více času v přírodě, kterou také miluje. Ke koním má vztah již od dětství, a má zkušenosti jak s jízdou, tak s péčí o ně, a snadno s nimi navazuje vztahy. Další z jeho koníčků, který mu do žil dodává hlavně adrenalin, je lezení. Vylezl už na spoustu hor různé výšky po trasách různé obtížnosti, a vždy mu to dodává adrenalin a jiný pocit volnosti, než při jízdě na koni. A shlížet z vrcholu nějaké skály na jeho rodný kraj, to je vskutku nádherný pohled. A k dalším jeho koníčkům se samozřejmě řadí i posilování a trénink bojových umění, což ho udržuje ve fyzické kondici, a luštění hádanek, což ho udržuje v kondici psychické. Rád pak studuje, přičemž se zajímá o historii a vývoj své země a o její tradice. A v neposlední řadě umí mluvit několika jazyky, konkrétně maďarsky, anglicky, španělsky, německy a mandarínsky.
Farkas byl, jako každý mladý maďar, vychován v tradičním konzervativním stylu obklopen tradicemi. Už od dětství v něm byla pěstována manuální zručnost, jelikož jeho otec vlastnil velké stáje, kde mimo starání se o koně bylo třeba i spoustu věcí opravovat. Od chvíle, co je ochráncem maďarské korunní princezny, se ale začal ztotožňovat s jejími progresivními názory a s tím, že některé tradice brání pokroku. Co víc, už si alespoň částečně zvykl na povahu princezny, a také už alespoň částečně poznal některé její schopnosti a limity, a ví, co jí jako její ochránce může dovolit, a co už pro ni je velké sousto. Zároveň chápe, že být neustále někým sledován není nic příjemného, a tak když to jde, se jí snaží nechávat soukromí, nebo jí alespoň nějak zpříjemnit čas, který s ním třeba i proti své vůli musí trávit.