Narodil se do světa, který mu hned od dětství připomínal, jak je křehký. Jeho matka zemřela, když byl ještě malý chlapec – při požáru, který zachvátil jejich dům. Otec v jeho životě nefiguroval, nikdy ho nepoznal. Zůstala po něm jen vzpomínka na něžné ruce a hlas, který mu zpíval, když nemohl spát.
Po matčině náhlé smrti se ho ujmul starý přítel rodiny, vážný, ale spravedlivý muž, který kdysi sloužil u vojenské policie. Naučil ho disciplíně, cti, a hlavně tomu, že ne každá bolest se musí hlasitě křičet – některé se prostě nosí v sobě. Vyrůstal v tichém domě plném knih, řádu a občasných návštěv veteránů, kteří ho učili víc, než by se tehdy hodilo jeho věku.
Jakmile mohl, narukoval. Vybral si dráhu, která mu dávala smysl – speciální síly. Tvrdý výcvik, nebezpečné mise, loajalita, bratrství. Byl výborný. Rychlý, rozhodný, spolehlivý. V mladém věku už vedl malé jednotky, plnil úkoly, které byly přísně utajené. A právě v té době, kdy žil mezi misemi a nádechy v tichu, poznal ji – ženu, která v něm probudila něco, co v sobě dlouho potlačoval. Lásku. Křehkost. Naději.
Vzali se brzy, možná příliš brzy, jak říkali ostatní, ale jim to bylo jedno. Brzy se jim narodila dcera – malý zázrak, který ho přiměl přemýšlet, jestli opravdu chce, aby jeho život dál vedly jen rozkazy a zbraně.
Osud však znovu udeřil. Ne válka, ne kulka – obyčejná nehoda. Auto, které se řítilo ze zatáčky, selhání brzd, konec. Jeho žena zemřela na místě. On se zhroutil. A odešel. Ne z bolesti – ale kvůli dceři. Nechtěl, aby i ona přišla o všechno, jako kdysi on. Chtěl aby měla stále aspoň jednoho rodiče, a po posledním nasazení ho zradilo tělo kvůli všem zraněním.
Díky příteli z armády – muži, se kterým prošel mnoha boji – se dostal k novému životu. Přijal nabídku stát se strážcem. Ne pro slávu, ale pro klid, stabilitu a možnost chránit jinak. Ne s puškou, ale s bdělým pohledem a rozhodností, která se neztrácí.
Dnes je klidnější. Nese si v sobě bolest, ale i hlubokou lásku k dceři, která mu dává smysl. Je tvrdý, když je třeba, mlčenlivý, ale spravedlivý. A stále věří, že život, jakkoli krutý, může mít smysl – pokud ho člověk dá někomu dalšímu.