Cameron měl hodně ze své matky, která byla původem ze Španělska. Kudrnaté vlasy, snědá pleť, výrazné lícní kosti a plné rty. Díky posilování a cvičení měl také vypracovanou postavu. Pro ženy se stal idolem krásy a většina mladých žen se mu snažila zalíbit. Ovšem pod tou krásnou slupkou se skrývalo tvrdé brnění. Nikdo by o něm neřekl, že je přátelský nebo upovídaný. Kvůli svému titulu musel často vystupovat na veřejnosti, mluvit s lidmi a udržovat dobrý obrázek královské rodiny. Na akcích se ale málokdy usmíval, většinou prostě jen zdvořile konverzoval a když cítil, že už je na čase, tak zmizel. Nemohlo se mu upřít, že byl pracovitý, někdy až moc. Zastával názor, že logika je nad emocemi, takže vše viděl z racionálního pohledu, řídil se statistikami a nevěřil na náhody. Stejně tak nevěřil na lásku, na šťastně až navěky. Když viděl, jak vypadá vztah jejich rodičů, došlo mu, že něco takového prostě není. Minimálně ne v jejich kruzích. Nechyběla mu ani tvrdohlavost, šel si za svým, ať ho to stálo cokoliv. Málokdy ustoupil, což ale neznamená, že by nebyl schopný přiznat porážku nebo slevit, pokud měl dobrý důvod, ale ten dostal málokdy. Byl si vědom, že není dokonalý. Jeho otec mu to opakoval vlastně denně. Všímal si daleko víc svých nedostatků než plusů. Snažil se na svých mezerách pracovat, ale měl občas pocit, že to nepomáhá. Byl na sebe opravdu tvrdý, dával na sebe velké nároky, aby se zavděčil jak otci, tak celé zemi, která neustále opakovala, že monarchie by měla skončit. O to víc vnímal, že je jediný, kdo může jejich situaci uklidnit a zachránit. Cameron byl ve svém vnitru uzlíček nervů. Působil sice klidně a vyrovnaně, ale uvnitř sebe měl strašně moc chaosu, že to občas nezvládal. Tajně docházel k psychologovi a bral prášky, aby se mu snadněji žilo. Jeho otec mu několikrát opakoval, že nesmí nechat lidi nahlédnout pod jeho masku. Ani své nejbližší. Takže to dělal, nechával lidi žít v tom, že je namyšlený, odtažitý a tak dále. Nemělo by mu záležet na tom, co si o něm ostatní myslí, snažil si to opakovat. Jenže nebyl tak chladný jako jeho otec. Nedokázal se proti všemu obrnit.
Cameron byl zajímavá osobnost, která měla i spoustu tajných talentů. Například miloval astronomii. Noční obloha mu přinášela klid. Ve svém pokoji měl spoustu teleskopů na pozorování oblohy. Jeho dalším tajným koníčkem byly technologie. Dokázal toho hodně opravit i naprogramovat. Ještě tajnější byly adrenalinové sporty (horolezectví, rychlá jízda a tak dále). Miloval, když mohl soutěžit se smrtí a pokaždé nad ní vyhrávat. Věděl, že jednou takové štěstí mít nebude, ale to neřešil. Tenhle moment mu vždycky spolehlivě vyhnal z hlavy všechny nechtěné myšlenky. 
Cameron toho dost skrýval, nejistoty, pochyby, úzkosti a další problémy. Nikdo o nich netušil, ani on sám nevěděl, co všechno vlastně skrývá. A někdy ho to trochu děsilo.