Bethany vyrůstala v Panamě v naprosto obyčejné rodině. Byla jedináček, ale její otec si celý život přál syna, a tak na ni od malička kladl tvrdé požadavky. Očekával disciplínu, cílevědomost a výsledky. Naučila se spoléhat sama na sebe a brát pochvalu spíš jako vzácnou odměnu než samozřejmost. Jako dítě byla nezastavitelná, zvídavá, energická, neposedná, pořád v pohybu. Všechno chtěla vidět, slyšet, vyzkoušet. Rodiče to s ní neměli vždy lehké, protože se uměla ozvat a jen tak něco si nenechala líbit. Ve škole ale zářila. Měla výborné známky, patřila mezi premianty, a to díky své pečlivosti a neústupné povaze. Dokázala si stát za svým názorem a přesvědčit druhé bez křiku, jen logickými argumenty. V dospívání už chápala, že její dětství bylo poznamenané přísností otce. Místo aby ji to zlomilo, vyrostla z ní sebevědomá mladá žena s pevnými hranicemi. Uměla skrýt své city a nedovolila nikomu, aby v ní viděl slabost. To ale neznamenalo, že by byla bez citu jen je prostě nedávala najevo. Když jí bylo devatenáct, když čerstvě začala s modelingem. Se v jednom baru seznámila s pohledným a tajemným mužem. Konkrétněji s mlčenlivým a nesmlouvavým mladým vojákem. Byl jiný než ostatní. Byl přímý, strohý, nesnažil se ji okouzlit lichotkami. Přitahovala ho její síla, ona v něm naopak cítila jistotu a ochranu, i když vyjadřovanou velmi rezervovaně. Ta rovnováha mezi nimi fungovala překvapivě dobře. Po dvou letech vztahu se vzali, těsně předtím, než Gregory odešel do války. Pro Bethany to znamenalo dlouhé měsíce nejistoty a samoty, ale dokázala být trpělivá. Naučila se jeho styl komunikace. Málomluvný, spíš skutky než slovy a našla v něm loajalitu a lásku, kterou si cenila víc než velká romantická gesta. Po válce spolu vybudovali rodinu. Bethany porodila čtyři děti nejstarší dceru Katherine, pak dvojčata Spencera a Damona a o několik let později i nejmladší dceru Melissu. V jejich výchově zachovávala rovnováhu mezi pevným rámcem a pochopením. Gregory byl jako otec přísný, někdy až tvrdý, ale Bethany vnášela do rodiny klid a stabilitu. Děti vedla k tomu, aby byly samostatné a respektovaly autoritu, ale zároveň je učila empatii a otevřenosti, kterou sama v dětství příliš nezažila. Jako matka i manželka se nikdy nenechala zatlačit do kouta. Dokázala Gregorymu oponovat, když to bylo potřeba, i když to dělala tiše a s rozvahou. Byla oporou celé rodiny. Svě děti milovala a představovala jim důvěru a domov. Pro svého manžela se pevnou partnerku a i královnou, která neuhne ani v těžkých časech. Rodina pro ní byla vším a oan byla vším pro svou rodinu.